Moje první LSD

11. února 2018 v 13:24 | Mary Jane
Seběhlo se to všechno tak rychle.
Od podzimu a zimy, kdy jsem jela na stimulantech jsem se chtěla posunout někam dál. Začalo mi docházet, že fety se hodí jen na jediné- do klubu. Ostatní aktivity na tom nemají tolik smysl, vyjetí lidi totiž cítí neuvěřitelnou lásku, kterou ve stavu rozdávají všem, avšak po skončení stavu tyhle konverzace nemají takovou hodnotu. Psychadelika jsou však něco jiného. Houby a nebo vyšší level a tím bylo LSD. Při takovém stavu se totiž nejedná o změnu emocí, jako spíš o otevření vyššího stupně myšlení. A to mě fascinovalo.

Domluvili jsme se tedy s kamarády, že si jeden večer dáme trip. V 5 jsme se sešli a začala jízda. Papírek LSD jsem rozdělili na čtvrtiny a poté si ho dali na jazyk. První hodinu se nic nedělo, bylo to takové ticho před bouří. Cítila jsem se jinak i oči jsem měla rozjeté, ale necítila jsem se jinde. Rozhodli jsme se tedy dát další čtvrtku a po zhruba půl hodině se už začali dít věci.

Prvním znakem byly nekontrolovatelné záchvaty smíchu. Bylo to jako být poprvé zhulená, ale mnohem, mnohem silnější. Všechno najednou bylo tak vtipné, uvolněné a k zasmání. Výbuchy smíchu se opakovaly každou chvíli a nešly skoro zastavit. Smíchem mě velmi rychle začalo bolet od břicha, ale byla to spíš taková příjemná bolest, protože jsem věděla, že se bavím.

Další věc, která nastoupila hned po tom, byly halucinace. Podívala jsem se na zeď, která by mi normálně přišla nezajímavá, ale najednou se začala vlnit, rozpíjet do všemožných tvarů a symbolů. Za chvíli jsme zeď obdivovali všichni, poté jsme si prohlíželi obrazy a samozřejmě se pořád smáli. Pak nastoupil čas na náš trip.. na tripu.

Venku na mě dýchla zcela jiná atmosféra. Všechno kolem bylo jako v jiném světě, v jiné realitě. Všichni jsme byli plní tolika myšlenek, že jsme neustále zapomínali, kam jdeme a co vlastně děláme. Tak jsme šli prostě za nosem. Chvilkama jsem nepoznávala, kde jsem. Obraz byl stále rozvlněný a k tomu začal být i barevný. Jako 3D efekt. Když jsem byla ve tmě, viděla jsem černobíle a za věcmi, co se hnuli, jsem viděla barevný stín. Defakto všechno, co bych si chtěla představit, jsem mohla vidět. Bylo to jako být ve snu. Normální věci jsem ale nezvládala. Nedokázala jsem napsat ani zprávu na messengeru, protože písmenka na klávesnici se pohupovali a prolínali, jako bych se na ně dívala pod lupou nebo efektem rybího oka. Okna, domy, cesty a prostě cokoliv, co mělo být rovné, rovné nebylo.

Po zhruba 2 hodinách obdivování krásy světa okolo, jsme se s kamarády vrátili zpátky na byt. Na cígo a začala konverzace. Protože halucinace už slábli, byli jsme jí schopni. Řešili jsme otázky doslova všeho- smyslu života, vesmíru a zkrátka jakékoliv lidské běžné problémy, v tu chvíli byli irelevantní, oproti tomu, jaké odpovědi jsme hledali. A nebylo to jako, když je člověk sjetej a říká pod vlivem drogy lásky (MDMA) jak má všechny rád a pak, když stav pomine ani o tom neví. Stačilo se zamyslet nad nějakým tématem a odpověď přišla do hlavy člověku sama.

Čas plynul jinak. Kombinace rychlého a zároveň pomalého. Ale ne jako na emku, kdy si dá člověk první čáru, uběhne 10 hodin, člověku to přijde jako 2 a najednou už je gesák prázdnej. Nedá se to ani pořádně popsat, jestli se čas zpomalil nebo zrychlil, prostě jsme byli jinde. Lehnout jsme šli zhruba v 5 ráno, já usla až v 7. Všichni už spali, ale v mém mozku pořád probíhal obrovský tok myšlenek. Věděla jsem, že co se týče vztahů, mám nějaké nedořešené věci. Nevěděla jsem si s tím rady. Ale jakmile jsem o tom začínala přemýšlet na tripu, odpověď byla zcela jasná. Lehká jako facka.

Hodně lidí bere LSD jako těžkou drogu, těžší než např. kouli. Ale to je podle mě hloupost. Psychadelika a stimulanty jsou totiž úplně něco jiného. Zatímco na stimulantech- ať už pápnete kouli nebo dáte čáru, jste schopni čehokoliv, pařit hodiny v kuse, po papíru se jen koukáte kolem sebe a nechápete co se děje. To se může sice zdát jako větší nuda, ale opak ja pravdou- navíc díky tomu, jak je tento stav složitý, ho nechcete zažívat každý den. Nestanete se na LSD závislý.

LSD rozvíjí schopnost myšlení. Neříkám, že ho má člověk brát pořád, protože všeho moc škodí, ale jako občasné zpestření neuškodí. A moje doporučení, aby jste měli co nejlepší stav:
  1. Ať už jste ve dvou nebo v deseti lidech, vždy sebou mějte aspoň jednoho člověka, který na žádné droze není, aby vás mohl hlídat. Jednak se tak vyhnete tomu, že by jste si nechtěně nějak ublížili, ale i tzv. bad tripu. Na tripu totiž nerozeznáte co je reálné a co ne, všechny vaše představy se vám promítají před očima- jak ty dobré, tak i ty špatné. Člověk, který je střízlivý vám pak může jednoduše říct, co je reálné a co ne.
  2. Vždy buďte psychicky v pohodě. Pokud jste zrovna před 5 minutama brečeli a dáte si papír, vaše nálada se nezlepší. Musíte být v dobré partě lidí, ke kterým máte blízko, máte je rádi a víte, že vám stav nebudou ničím kazit, protože budete všichni na stejné vlně.
  3. A pokud by jste nevěděli co dělat a nebavilo by vás se už jen koukat kolem sebe, zkuste něco kreativního. Kreslit, hrát na hudební nástroj, popř. poslouchat hudbu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Vzal/a by sis LSD?

Ano
Ne

Komentáře

1 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 11. února 2018 v 15:49 | Reagovat

Zajímavá zkušenost. Já hodluju jenom alkoholu, nekouřím, občas zajdu na dýmku. Trávu jsem měla dvakrát, jednou s báječným pozitivním dopadem, po druhé jsem byla v prdeli.
LSD už je asi trochu jiný level, houby vidím jako svůj strop.
Nic tvrdšího jsem nezkoušela, ani to neplánuju, neláká mě to.
Je ale je fakt, že kdybych byla v partě mi blízkých lidí, byla by příjemná atmosféra a pojistili bychom si, že by nás někdo pohlídal, asi bych do toho šla. Jestli bych teda nakonec nebyla ten, kdo by hlídal :-D.

Máš tématem zajímavě laděný blog, jdu si přečíst další články.

2 Iva Iva | E-mail | Web | 11. února 2018 v 17:19 | Reagovat

Ahoj, docela by mě zajímalo, jaké jste měli pocity z bytí/vesmíru/života? i

3 Mary Jane Mary Jane | Web | 11. února 2018 v 20:10 | Reagovat

[2]: Že všechno je jasné a je to tak má být, náhoda neexistuje, je jen osud a že po smrti nás na 100 % něco dalšího čeká.

4 Open-minded girl Open-minded girl | Web | 12. února 2018 v 12:29 | Reagovat

Vypadá to zajímavě a rozhodně ty pravidla jsou fajn, když jsem to jednou přehnala s par lidmi s travou bylo fajn že s námi byl i někdo kdo si nic nedal ;-) na mě má i tráva vyšší účinky než normálně kvůli mému tlaku, takže do takovéhle drogy bych asi ani občasně nešla :-) ale pokud je to jen jednou za čas, hlídané a s partou blízkých myslím že to není nic špatného :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama